11/listopad - Ťapka a Sindy na cestě do Ameriky
Ahoj všichni, kteří jste zrovna otevřeli tuto stránku. Hlavně zdravím Horymírovce.
No tak abych začala, jmenuji se Sindy a moje kámoška se jmenuje Ťapka /jo na té fotce jsem ta větší a Ťapka je ten prcek vedle mně/. Je sice malá, ale dokáže téměř vše co já a jakou má výdrž, je prostě k neutahání. Máme se obě moc rády. Byly jsme na pěkném výletě a tak se svámi chceme podělit o zážitky.
17.listopadu vyrážíme ze Svatého Jana pod Skalou nahoru na skalní vyhlídku, /stromy jsou pěkně ojínělé a tak je to takové zvláštní/ odtud pak na Solvayovy lomy, /jo tak tady se nám to oběma moc líbí, je tu plno vagónků a mašinek na úzkorozchodné trati, některé jsou ještě z Poldovky/. Jdeme lesem /nahoru, dolu, doleva, doprava, Ťapka se ztrácí chvílemi ve spadaném listí a pak zase mizí v křoví obaleném jinovatkou - je to pěkná psina/ přicházíme na Malou Ameriku, /tady potkáváme skupinky lidí/, prohlížíme si lom Mexiko /tady nesmíme ke kraji, klouže to tu/. Konečně se dostáváme na Velkou Ameriku /tak to je opravdu paráda, abych nezapomněla, točil se tu také film Limonádový Joe/. Zpět jdeme směrem na Srbsko, ale ještě před ním uhybáme vpravo na Bubovické vodopády /to už je tma a taky se začínáme bát, to mluvím za sebe, ale Ťapka se nějak více tulí, takže se taky bojí/, po červené se dostáváme přes Propadlé vody opět do Svatého Jana pod Skalou a jsme na konci našeho putování i na konci našich sil. Ušly jsme 19kilometrů a už se těšíme na večeři. No tak to je všechno a už si můžete prohlédnout naše další fotky z cesty, kudy jsme šly. Jo a málem bych zapomněla, ještě tam byl s námi Kódl a Luboš, ty to fotili, ukazovali nám cestu kudy máme jít a hlídali nás, aby se nám nic nestalo .... HAF...haf...haf
Pro další fota klikniZDE
